Catering na cestách – Malajsie 2.díl

Pokračování první části článku o naučném výletu v Malajsii.

0

Kuala Lumpur – část 2.

Kuala Lumpur je místo, kde dokáže pršet i několikrát denně, ale alespoň jeden déšť navečer je jistota.

Když prší, tak to jsou provazy vody, žádné ubohé poprchávání, když už, tak pořádně!

Naštěstí je krásně teplo a déšť s sebou nepřináší ochlazení, stačí jen uschnout a jde se dál. My jsme se ubytovali v mrakodrapu v blízkosti Petronas Towers  v 53, patře s odpovídajícím výhledem na město v bezprostřední blízkosti metra.  Metro je v KL nadzemní, vláčky jedou po vysutých betonových konstrukcích nad ulicemi města. Je to pěkné a stále je co prohlížet. Centrální stanicí je KL Sentral – tak se zastávka jmenuje a touto centrální stanicí procházejí všechna ramena místního metra.  Jízdné je velice levné, podle délky trasy, ale pohybuje se v řádu několika málo ringgitů. My jsme bydleli u zastávky Bukit Nanas a tak jsme byli v dobré poloze vzhledem k tomu, že jsme chtěli jíst v oblíbené čtvrti Bukit Bintang, kde je skvělé pouliční jídlo v China Townu . Když byste do této čtvrti přišli přes den, neviděli byste nic zvláštního. Ale jakmile se setmí, pouliční restaurace ožijí velikým ruchem, na ulice prodejci postaví desítky pouličních stánečků s pokrmy nejrůznějšího druhu. Nejsou to jen pokrmy čínské, ale i tradiční malajské a thajské. Oblíbené a hezké jsou pestrobarvené čínské knedlíčky v páře, můžete si vybrat vepřové, rybí, krevetové, k tomu nejrůznější omáčky sladké nebo ostré . Grilují tady také nepřeberné množství zeleniny, darů moře a ryb, všechno je napohled velice čerstvé a chutné. Všude se prodávají mladé kokosové ořechy a také ty klasické, veliké, některé v sobě dokážou skrývat i celý litr voňavého kokosového mléka, tedy spíš vody, ale v horku jsou vynikající a většinou také dokonale vychlazené.  Do půlek kokosových ořechů také na ulici připravují zmrzlinu z mladého kokosu , často posypanou slanými buráky, kandovaným ovocem a dalšími druhy polev na výběr. Můj muž nikdy neodolá čerstvé šťávě z cukrové třtiny. Pro mne je moc sladká, ale působí krásně zdravě a má pěknou zelenožlutou barvu. Někdy ji míchají s limetkovou šťávou a to je potom opravdu vynikající. Exotické ovoce je tady levné, dokonce některými milovaný i jinými zatracovaný páchnoucí durian je za výbornou cenu. Tento aromatický plod má máslovou konzistenci a pronikavý pach, na ulicích KL se prodává všude, připravují ho také smažený jako tempuru v těstíčku a to se jeho chuť rozvine ještě víc.

Každopádně durian nemusíte na ulici hledat, durian si vás najde sám 😊.

Kolem food marketu jsou všude obchůdky se sušeným ovocem, oříšky a nejrůznějšími plody v nejneobvyklejších způsobech úpravy. Velmi častý je kandovaný zázvor, který bývá zároveň slaný a i hodně pálivý, kdo má rád výrazné chutě, užije si. Sympatické je, že všechno je nabízené tak, že můžete ochutnat a teprve potom nakupovat. Nikdo se nezlobí ani nediví.

Bohaté stánky

V čínských stáncích si určitě nebude libovat ten, kdo drží štíhlou linii. Trochu to vypadá jako boj o první místo v konzumaci tuku. Kachny, opečená slanina v metrových vrstvách, smažené tučné salámy v tlustých plátcích vás můžou odzbrojit už na pohled. Všude se vaří polévka s čínskými knedlíčky ve velikých várnicích. Na tuto polévku jsem se moc těšila, ale překvapilo mne, že vývar, knedlíčky a prostě celá polévka je vždy dost chuťově nevýrazná, jakoby mdlá.

Na mnoha místech připravují PUTU PIRING, tradiční sladkost typickou také pro Singapur a Indonézii. Je to sladkost z rýžové a tapiokové mouky s malým množstvím soli a cukru, uvnitř s datlovým cukrem a strouhaným čerstvým kokosem připravovaná v páře.  Příprava není složitá: směsí se lehce naplní formička do poloviny, potom se přidá datlový cukr a opět se přikryje směsí rýžové mouky. Lehce vytlačené tvary se v pláténku nebo i rovnou ve formičce nechají 7-9 minut napařovat v proutěném napařovacím košíku, potom se lehce vyklopí a posypu kokosem. Podávají se tradičně položené na plátku čerstvého banánového listu. Je to velmi jemná aromatická sladkost, která působí čistě a exoticky. Nám Putu Piring chutnal velice.

Čas v ulicích večerního města utíkal rychleji, než jsme předpokládali a tak jsme byli rádi, že jsme stačili naskočit do posledního vlaku, který jede krátce před půlnocí. První večer v Malajsii byl plný zážitků, vůní a nových chutí.

Zítra pojedeme metrem a vlakem do jeskyní v Batu Caves na okraji KL a tak se budu těšit na další zážitky se kterými se s vámi pokusím v tomto blogu podělit. Lili

Lili
Author: Lili

Má ráda svoji rodinu, práci kterou dělá, miluje módu a ráda experimentuje. Líbí se jí exotické krajiny a jejich obyvatelé v přirozeném prostředí, národní kuchyně a kolorit. Zajímá se o květiny a jejich aranžování, o architekturu a hedvábné látky. Má ráda život.

Reklama

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here