Zvířecí podivíni – luskoun

Kdo je luskoun a proč je nejvíce pytlačeným zvířetem na světe?

0

Luskoun – podivný název pro podivného savce. Slyšelo o něm málo lidí a ještě míň jich ví, jak vypadá. Luskounů je osm druhů, čtyři žijí v Africe a čtyři v Asii. Jsou jedinými savci, kteří mají tělo pokryté šupinami. Při ohrožení stočí své tělo do kuličky a hlavu si překryjí svým dlouhým ocasem. „Rozlousknout“ dospělého luskouna dokáží pouze velmi zkušení a silní predátoři.

Lidé si je nejčastěji spojují s mravenečníky, ale přestože mají v přírodě podobnou funkci, nejsou si žádným způsobem příbuzní. Živí se hlavně mravenci a termity, které nabírají extrémně dlouhým a lepkavým jazykem. Ten je upevněn na posledním páru žeber a pokud je celý vysunutý je delší než jejich tělo. Zuby nemají, svou potravu rozmělní ve svalnatém žaludku pomocí kamínků, které pozřou s potravou. Luskouni špatně vidí, potravu vyhledávají díky skvělému čichu. Mraveniště nebo termitiště rozhrabávají dlouhými a pevnými drápy.

Jsou to samotáři, kteří jsou aktivní hlavně přes noc a poměrně plaší. Některé druhy jsou čistě pozemní, jiné druhy jsou stromové. Takoví luskouni jsou velmi obratní lezci, kteří ke šplhu využívají svůj polochápavý ocas. Také dokáží docela dobře plavat. Den přečkávají v dutinách stromů nebo ve vyhrabaných norách. V těchto norách bývá veliká kulatá síň, ve které se může narovnat i dospělý člověk.

Malí luskouni se narodí s měkkými a světlými šupinami, které začnou tvrdnout až druhý den. Matka se o mládě stará 2 až 3 měsíce a po tu dobu ho vozí na zádech. Pokud se objeví nebezpečí, matka se stočí okolo svého mláděte, aby ho ochránila. Nikdo neví, kolika let se luskouni v přírodě dožívají, ale v zajetí, pokud přežijí první rok, se mohou dožít i 20 let.

Jejich chov v lidské péči je velmi náročný. Je to způsobeno hlavně jejich specifickým jídelníčkem a jejich náchylností na stres, ze kterého se velmi těžko vzpamatovávají. Stres u nich často vyvolává trávící potíže nebo zápal plic. Chov komplikuje také to, že luskouni neradi přijímají neznáme druhy hmyzu, a proto raději hladoví. Většina luskounů v zajetí nepřežije déle než 200 dní. Přesto existuje několik málo zařízení, kterým se daří je chovat (např. Zoo Liepzig – luskoun krátkoocasý, Tikki Hywood Foundation – luskoun stepní). Většina takových zařízení se věnuje jejich ochraně a vypouštění zpět do volné přírody.

Bohužel luskouni jsou nejobchodovanějším zvířetem na černém trhu na světě. Jsou loveni a pašováni mnohem víc než třeba tygři nebo nosorožci. Jejich maso je považováno za obrovskou pochoutku, v Africe jsou loveni jako bushmeat a mezi asijskou smetánkou je jejich maso dokonce považováno za symbol statusu. V USA se zas využívá jejich kůže na výrobu různých kožených výrobků. Nejpopulárnější jsou pravděpodobně kovbojské boty.

Bohužel největší zkázou luskounů je víra v léčebné schopnosti různých částí jejich těl. V Asii se vaří polévka z ještě nenarozených mláďat, o které se tvrdí, že pomáhá proti impotenci. Nejcennější částí luskounů jsou však jejich šupiny. Ty většinou míří do Číny nebo do Vietnamu, kde se využívají v tradiční čínské medicíně. Tyto šupiny podle tradičních lékárníků léčí kožní a pohlavní nemoci, podporují krevní oběh a laktaci, léčí otoky, astma, abscesy, revma, artritidu a zmírňují bolesti při menstruaci. V Nepálu a Tibetu se z luskouních šupin vyrábí tradiční vonné tyčinky nagi. V Africe se též používají v tradiční medicíně, jako talismany, v rituálech na přivolání deště nebo na ochranu pole, též jako okrasné předměty.

Jen pro představu o velikosti černého trhu s luskouny zde uvádím pár čísel. V posledním desetiletí se odhaduje, že bylo upytlačeno cca 1 milion luskounů. Každý rok se mezinárodně pašuje přes 20 tun luskounů a jejich částí přes 160 pašeráckých tras, které nejčastěji míří do Číny nebo Vietnamu. Každý rok je upytlačeno přibližně 200 tygrů, 1000 nosorožců a 100 000 luskounů. 2 asijské druhy jsou kriticky ohrožené, další 2 druhy jsou „jen“ ohrožené a všechny africké druhy mají status zranitelní, ale kvůli pytláctví stále ubývají.

Luskouní šupiny, stejně jako roh nosorožce nebo nehty jsou převážně z keratinu, který na naše tělo nemá žádný pozitivní léčebný účinek. Luskouni tak doplácejí na svoji jedinečnost a pověrčivost lidí.

Zdroje:

Vendy Benešová
Author: Vendy Benešová

Zajímám se o přírodu a její ochranu. Nejradši se zaměřuj na zvířata.

Reklama

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here